Iplikátor Kuzněcova zachránil svého vynálezce

Iplikátor Kuzněcova doprovázela v době jeho vzniku pověst zázračného léku. Ivan Kuzněcov jej vynalezl, když už mu lékaři nedávali mnoho nadějí. On se ale svépomocí  vyléčil a jeho nápad byl posléze přetvořen ve zdravotní pomůcku, která se rozšířila do celé řady domácností. Jaký je příběh vedoucí až k dnešnímu Iplikátoru, někdy doposud nazývaném podle svého původního autora Kuzněcova?

Kuzněcovovy jehly

Vynálezce Iplikátoru - Ivan Kuznecov

Historie Iplikátoru začíná v 70. letech v Sovětské svazu ve městě Čeljabinsk. Tady žil učitel hudby Ivan Kuzněcov. Neměl žádné lékařské vzdělání, přesto se mu podařila nevídaná věc. Získal patent na pomůcku, která uvolňovala bolesti svalů a páteře a léčila řadu dalších problémů.

Kuzněcov trpěl vážným onemocněním ledvin. Lékaři pro něj neměli ani po dlouhé léčbě žádné optimistické vyhlídky a jeho případ považovali za beznadějný. Kuzněcov se nevzdával, začal se o možnosti léčby zajímat sám a podle zásad akupunktury a tradiční čínské medicíny si sestavil vlastní pomůcku. Šlo o proužek ohebné bílé gumy, do které byly zapíchány jehly. Kuzněcovův zdravotní stav se po několika aplikacích, pevném přitlačení jehel k tělu, zlepšil.

Jeho samotného vynález vyléčil, Kuzněcov ale chtěl pomáhat i ostatním. Jako samouk a amatérský léčitel však v profesionálních kruzích zpočátku nebudil mnoho důvěry. Až když léčbu úspěšně absolvoval vysoký úředník, dostalo se Kuzněcovovi uznání na Ministerstvu zdravotnictví a dosáhnutí patentu.

Problémem Iplikátoru Kuzněcova byla ale bolestivost procedur a riziko perforace kůže. Aby se stal Iplikátor vhodným pro domácí použití, musel projít určitými změnami.

Nekrasov a moderní historie Iplikátoru

Proužek ohebné bílé gumy, do kterého jsou zapíchány jehlyDo vývoje Iplikátoru vstoupila další osoba: A.N. Nekrasov z vědecko-výzkumného ústavu fyzické kultury v Moskvě. Přišel s praktickým řešením: kovové jehly nahradil plastovými kroužky s hroty. Iplikátor Kuzněcova se tak dostal do nové epochy svého vývoje. Od roku 1987 jej otestovalo několik zdravotnických zařízení a Iplikátor si začal získávat zájem široké veřejnosti.

Dikarev: po rozpadu Východního bloku

Práva na výrobu mimo hranice Sovětského svazu získal Valentín Dikarev, absolvent Moskevské státní univerzity. Nebylo to nikde jinde než v Československu a firma IPLIKATOR s.r.o. má ve slovenských Košicích sídlo dodnes.

Po rozpadu Sovětského svazu se tak práva na výrobu rozdělila mezi dvě osoby: A.N. Nekrasova a Valentina Dikareva. Dikarev přišel záhy s několika inovacemi. Na trh uvedl nové druhy Iplikátoru s vylepšenou účinností i komfortem užití díky vložené molitanové vložce či možnosti nafouknutí tak, aby se co nejlépe přizpůsobil prohnutí těla. Oblibu si získaly i speciální Iplikátory uzpůsobené na klouby, na chodidla nebo na tvář.

Od první varianty Iplikátoru Kuzněcova s kovovými jehlami prošla akupresurní podložka řadou proměn až do dnešní podoby, kdy je praktickým prostředkem úlevy od bolesti, který může být používán v pohodlí domova.


No products

To be determined Shipping
0,00 Kč Total

Check out